Historie nyského opevnění
Image
Image
Image
Image
Image

>> HISTORIE NYSKÉHO OPEVNĚNÍ 


Již v dávno v minulosti vedly přes Nysu početné obchodní stezky, což přispívalo k jejímu rozvoji. Z důvodu ochrany města před loupežemi, tak jako mnoho jiných středověkých měst, i kolem Nysy bylo vybudováno ochranné opevnění s věžemi a baštami. Jejich podobu znázorňuje dřevoryt v knize Kronika světa z roku 1493. Postupně s rozvojem vojenské techniky, bylo opevnění města modernizováno.

První novověké opevnění  vzniklo v roce 1594 v rámci projektu Johanese Schneidera z Lindau v době působení biskupa Andrease von Jerin.  Vzniklé opevnění se začalo už v roce 1643 přestavovat podle holandského a novoitalského stylu. Důraz byl při tom kladen na systém obrany křídel. Do už existujícího opevnění bylo zabudováno větší množství bašt.  Kolem města vzniklo opevnění s deseti baštami, čtyřmi zákopy a vodními příkopy. Pod celým opevněním probíhala skrytá cesta. Z těchto objektů se do dnešních dnů dochovala, mnohokráte modernizovaná, Bašta sv. Jadvigy  na Piastowské ulici.

Zlomem pro nyské opevnění byl rok 1741, kdy v době války Rakouska s Prusy, pruský král Fryderik II dobyl město. Po mírové dohodě se rozhodl udělat z Nysy pevnost. Na jeho žádost přebudoval holandský inženýr gen. Cornelius von Walrawe městké opevnění nazývané Opevněním dolním. Současně bylo na druhém břehu řeky vybudováno Opevnění horní.  Tak vzniklo nové město Friedrichsstadt, které bylo v podstatě vojenskými kasárnami (současná část Nysy – Radoszyn). Na obou březích řeky byly vybudovány reduty Kardynalska a Kapucynska. Vznikla pevnost – strážní tábor, který střežil hranice nově dobyté slezské provincie ve východní části hor Sudetských od Moravské brány až po Zlaté Hory. V té době byla vybudována pevnost Prusy společně s hradbami nazývanými Jerozolimskými, rozkládajícími se paprskovitě podle řeky. Tato pevnost byla samostatnou citadelou v Horním opevnění. Kromě již vzpomínaných hradeb u pevnosti Prusy, probíhal suchý příkop téměř až ke kolejím v ulici Grodkowské, který se nazýval Hradba vysoká. Použité architektonické řešení předběhlo o několik desítek let svou dobu. Existovala i možnost zaplavení města v případě zajetí města nepřítelem. Modernizace opevnění po von Walrawe probíhala až do 19. století.

Nysa byla v té době považována za jedno z nejlépe opevněných měst v Evropě.  Toto tvrzení dokládá i fakt, že napoleonská vojska v roce 1807 obléhala město 114 dní, nepřetržitě ji ostřelujíc těžkou artilérií. O síle útoku hovoří i fakt, že v celém městě zůstalo bez poškození pouhých pět domů. Teprve nedostatek střeliva a jídla přinutil Nysu ke kapitulaci. Památkou na toto obléhání je žulová koule zazděná do Domu Wagi Miejskiej.  Postupem času, měnící se technikou a doplněním výbavy vojsk  v 19. století  o kulovnice,  začalo opevnění ztrácet vojenský význam. V roce 1903 Nysa přestává být oficiálně pevností. Od roku 1871 začala její postupná likvidace. Objekty opevnění byly často používány jako vězení. Uvězněn tu byl například známý politik francouzské revoluce, jeden z tvůrců deklarace lidských práv – markýz de La Fayette. V roce 1916, v době první světové války, tu byl vězněn Charles de Gaulle, pozdější prezident Francie. V bývalé, dnes už neexistující Zemní pevnosti na náměstí Pandrewskiego, byli umístěni účastníci III. slezského povstání. V současnosti je tam obelisk připomínající tuto událost. V době druhé světové války byly v Nyse pobočky tábora Gross Rosen a město bylo znovu vyhlášeno pevností. Do současnosti se dochovalo téměř 60% původního  opevnění, rozkládajícího se na ploše přes 230 hektarů.

V 150-ti leté historii existence opevnění je možno rozlišit několik etap intenzivních prací :

1740 – 56 Výstavba Horního a zahájení Dolního opevnění

1767 – 91 Výstavba Horního opevnění a obou bočních křídel

1809 – 12 a 1839 – 1849 Drobná vylepšení a opravy

1865 – 88 Modernizace opevnění a výstavba pevností v předpolí

Projekci a řízení výstavby prováděli :   Korneliusz von Walrawe, Rothengatter, von Wrede, Lefevre, von Castillion, Freud, von Harroy

Za dobu sledování vývoje opevnění lze říci, že kromě stavu v roce 1741 je možno vyzvednout dvě etapy :

- Rozšíření a přestavbu opevnění města na pravém břehu a opevnění předměstí Radoszyn na levém břehu výstavbou pevnosti Prusy a současně hradeb Kapucynskich i Jerozolimskich.

-  Opevnění návrší na levém břehu a pravém křídle od pevnosti Prusy a opevnění druhého předměstí Zawodzie.

Podle koncepce Fryderyka II, měla být pevnost „ hradištěm“. Tato myšlenka o několik desítek let předběhla podobné představy Montelemberta  i Rogniata.

Tato koncepce byla použita i v dalších slezských opevněních, která  střežila hranice podél stezky v horách Sudetských  a dále ve tvrzích v Klodsku a ve Swidnici a také v typické horské tvrzi v Srebrnej Górze.

V Nyse bylo kromě hlavního města s výrobnami zbraní, se sídlem posádky a s místem, kde se vojenské síly shromažďovaly, také předměstí Radoszyn se svými kasárnami a sklady a předměstí Zawodzie s rozsáhlými cvičebnými pozemky.

V poslední etapě rozvoje zabírala Nysa rozsáhlé území,  zásobované vnitřní železnicí podléhající vojenské disciplíně.

Přestože jiiž mnohé části skvělého rozsáhlého slezského  opevnění  neexistují, zachovalá část reprezentuje dodnes nejrůznější druhy opevnění  v terénu hor, rovin i kolem řek z doby 18. a 19. století. Mají velkou hodnotu historickou, naučnou i krajinnou.




HISTORIE NYSKÉHO OPEVNĚNÍ

 

1594

Výstavba prvních opevnění podle projektu Johanese Schneidera z Lindau

1618 - 1648

Třicetiletá vojna

1621

Dobytí a vyplenění města markrabím von Jagerndorf

1632

Kurfirst saský Jan Jiří I. Wetty se zmocnil města

1643

Přestavba opevnění podle holandské a novoitalské školy

1643-1700

Výstavba Bašty sv. Jadwigy

1740-1756

Výstavba Horních a zahávejí stavby Dolních opevnění

1741

Dobytí města králem pruským Fraderykem II

1741

Zahájení výstavby opevnění podle projektu holandského inženýra Corneliuse von            Walrawe. Výstavba Kapucynskiej a Kardynalskiej  reduty, pevností Prusy a Vodní

1742-1756

Zpevnění náspů Jerozolimskich vnitřních. Přestavba Bašty sv, Jadwigy

1742-1745

Výstavba kleštinových valů

1745

Přestavba Vodní pevnosti

1748

Výstavba Jerozolimskiej  reduty navzující na vnitřní náspy Jeruzolimské

1758

Obléhání rakouskými vojsky. Budování Vysoké baterie

1767-1774

Výstavba venkovních opevnění Jerozolimskich podle projektu Lafevrea a von Castilliona

1771-1776

Modernizace pevnosti Prusy. Byly rozestavěny, mimo jiné protiminové chodníky a tři pozorovatelny

1774-1791

Výstavba vysokých opevnění

1807

Napoleónské války, obléhání a odstřelování města oddíly wirtenberskými zakončené kapitulací

1809-1849

Výstavba nové věže

1849

Výstavba nové věže

1865-1867

Modernizace Vysokého opevnění

1865

Budování  prozatímních  Pevností I a II

1865-1888

Modernizace opevnění a výstavba opevnění v předpolí

1866

Budování prozatimní pevnosti III 

1871-1878

Přestavba Pevností I, II a III na pevnosti definitivní

1875

Výstavba opevnění železničních 

1878-1883

Budování Nyské baterie

1878-1880

Přestavba Vodní pevnosti. Tehdy získala čtyřstěnnou podobu obehnanou zemními valy, uzavřenou týlovým valem

1881-1883

Přestavba a zesílení pevnosti III

1903

Nysa přestává být oficialně pevností. Z pevnostních objektů se staly vetšinou sklady a vězení

1910

V nároží reduty Kapucynskiej vzniká oficírské kasíno

1910

Z Vodní pevnosti se stává sklad munice

1914

Přestavba pevnosti Prusy na sklad vojenského materiálu

1914-1921

První světová válka, pevnostní objekty byly využívány jako zajatecké tábory V bývalé, dnes už neexistující Zemní pevnosti na náměstí Pandrewskiego, byli umístěni účastníci III. slezského povstání 

1918

Prostory železničního opevnění byly přebudovány na park a podzemní chodby na sklady

1926-1934

Zbourání části  vnitřního opevnění Jerozolimskich

1934

Z pevností I, II a III se staly sklady zbraní a munice

1939-1945

Druhá světová válka. V Nyse byla filiálka tábora Gross Rosen a  znovu bylo město vyhlášeno pevností

1945

Dobytí Nysy ruskými vojsky